20. století přineslo počítačově řízený chov i modernizaci kravínů

Chov skotu ovlivnila v minulém století intenzivní vlna modernizace, která tuto oblast výrazně změnila. Inovace se promítly například do systému chovu, do způsobu ustájení či do postupů zpracování živočišných produktů. Díky vědě a technice tak ve 20. století došlo k rapidnímu zvýšení efektivity živočišné výroby, snížení náročnosti lidské práce a zároveň zlepšení podmínek pro život zvířat.

Po válce nastala éra velkokapacitních kravínů se strojním dojením

Náznaky moderního přístupu k chovu skotu se začaly objevovat už po první světové válce. Například od 20. let probíhala výstavba velkokapacitních kravínů, ve 30. letech se v nich pak začalo uplatňovat strojní konvové dojení. Elektrifikace následně přinesla do kravínů dostatek světla a tepla, které jsou nezbytné pro kvalitní výrobu a zajištění optimálních životních podmínek skotu. Ačkoliv první světová válka snížila stavy dojnic, a tím pádem zničila i řadu družstevních mlékáren, došlo po jejím skončení k jejich renesanci. Mlékárenská výroba se znovu oživila a v průběhu let se začaly zavádět nové technologie. Rozvíjela se například pasterace a sterilace mléka či metoda UHT, která mléko ošetřuje za vysokých teplot. Tyto metody zjednodušily zpracování mléka, zvýšily jeho zdravotní nezávadnost a prodloužily jeho trvanlivost.

Od poloviny století došlo k masivní rekonstrukci kravínů

Od padesátých let docházelo také k větší konstrukční modernizaci kravínů, jež se od původních staveb lišily hlavně roztečí vnitřních nosných sloupů. Začátkem 90. let pak prošla rekonstrukce zemědělských hal další masivní vlnou. Zemědělci upustili od vazného ustájení krav a zavedli kombiboxové stáje s volnými i individuálními porodními kotci. Na konci století se pak přistoupilo k výstavbě vzdušných zateplených i nezateplených kravínů, které jsou dobře prosvětlené a splňují požadavky na kvalitní prostředí i vyšší produkci. Během tohoto období vznikly po celém území střední Evropy desítky těchto nových typů kravínů, jež využívaly moderní dojicí a stájové technologie. Objevil se například i robotický způsob dojení krav.

Koncem století zemědělci zavedli počítačově řízené chovy

Typickým znakem pozdější fáze technologické revoluce bylo zavedení počítačových softwarů a elektronických systémů. Ty řídí jednotlivé etapy chovu, tedy dojení, krmení, pohyb zvěře či třídění a selekci výroby. Skot je vybaven elektronickými čipy, které jej identifikují, a údaje z nich získané se přenášejí do počítačových programů pro zpracování dat v reálném čase. Díky tomu začali mít zemědělci větší přehled o celkovém chodu chovu a výrobním procesu. V druhé polovině 20. století se též objevil trend chovu metodou welfare, jež se však začala výrazněji uplatňovat až na jeho konci. Tento způsob se zaměřil na zajištění větší životní pohody a zachování fyzické i psychické kondice skotu. Cílem této metody je chov co nejvíce přiblížit přirozenému životu, což se pozitivně odrazí na kvalitě mléka.