Jak si poradit se světlem v průmyslových halách?

Přirozené denní světlo významně ovlivňuje lidskou psychiku, zdraví, ale také pracovní výkonnost a schopnost soustředit se. Proto by jej měl být dostatek nejen v domácnostech, ale také v pracovním prostředí průmyslových provozů. Možností, jak v průmyslových halách zajistit optimální světelné podmínky, je mnoho. Denní světlo lze do prostoru přivést stěnami, střechou skrze střešní okna, světlíky či prosvětlovacími panely. V případě potřeby je možné světelnost interiéru doplnit též kvalitním umělým osvětlením.

Nedostatek denního světla snižuje imunitu a zvyšuje stres

Přirozené světlo hraje v lidském organismu důležitou roli. Má vliv na fyziologické procesy, které se v těle odehrávají, ovlivňuje rovněž mentální stabilitu i psychickou pohodu člověka. Kromě toho se podílí na výkonnosti, s níž jsou lidé schopni odvádět práci v zaměstnání, i na soustředěnosti, jež je obzvlášť ve výrobních provozech zcela nezbytná. Podle vědeckých studií snižuje nedostatek denního světla výkonnost až o 30 %. Protože dnes lidé tráví bezmála 90 % času v uzavřených budovách, měly by tak interiéry se světlem pracovat co nejlépe.

Dlouhodobý nedostatek světla se na lidském těle může projevit v mnoha podobách. Snižuje obranyschopnost organismu vůči onemocněním a infekcím, zhoršuje zrak, protože se mu nedostává potřebný vitamín A. Šero a tma znemožňují absorpci vitamínu D do kostí, který se získává právě ze slunce. Zároveň se s nedostatkem světla přestává vyplavovat hormon melatonin, díky němuž správně fungují tělesné biorytmy. Lidem se též zhoršuje nálada, zvyšuje se míra stresu a agresivity. Dostavit se mohou i pocity úzkosti a snížený zájem o cokoliv.

Pro průmyslové haly je vhodná kombinace oken a světlíků

Dnes existuje několik možností, jak do průmyslové haly přivést přirozené denní světlo a zajistit tak vhodné pracovní podmínky. Obecně se jedná o osvětlovací soustavy, které lze rozdělit na boční, horní a kombinované. Boční soustavy přivádějí světlo skrz okna ve stěnách. Jsou však omezeny výškou a hloubkou prostoru, přičemž s klesající výškou oken se osvětlení zmenšuje. Proto je vhodné použít okna s co největší výškou a menší šířkou. Okenní řešení se používá zpravidla pro osvětlení menších prostor, chodeb a kanceláří. Lze jej instalovat na šikmé i ploché střechy. Pro stejné účely je vhodné využít také světlovody.

Horní soustavy zajišťují rovnoměrné osvětlení většího prostoru, například haly či pavilonu, a to prostřednictvím vodorovných či svislých světlíků instalovaných ve střeše. Zde platí přesný opak – čím vyšší světlík, tím nižší světelný účinek. Pokud není zájem o přímé sluneční záření, je vhodné světlíky umístit na nesluneční stranu. Do průmyslových hal lze využít střešní hřebenové a bodové světlíky, případně prosvětlovací panely. Ty představují levnější variantu a vyžadují sklon střechy alespoň 4°.

Na člověka má nejpříznivější účinek polopřímé umělé osvětlení

Některým podnikům však pouhé denní světlo nestačí a potřebují jeho kombinaci s umělým osvětlením, zejména při vícesměnném provozu. To je typické právě pro průmyslové haly, kde práce probíhá i v noci a denní světlo tedy přirozeným způsobem zajistit nelze. Umělé osvětlení by v halách mělo splňovat normu intenzity podle typu prostoru. Zatímco pro průmyslové činnosti se vyžaduje 20 až 2 000 luxů, pro administrativní prostory stačí 200 luxů a pro společné prostory 20 až 500 luxů. Správnost intenzity osvětlení lze měřit luxmetrem či jasometrem.