Jak udržet v průmyslové hale příjemné klima? Pomůže lokální klimatizace

1312_c

S blížícím se létem stoupá teplota vzduchu, a proto je potřeba začít přemýšlet o teplotní pohodě pro zaměstnance průmyslových a výrobních provozů. Nevhodné klima totiž může způsobit nejen snížení pracovní výkonnosti, ale také zdravotní potíže. Těmto nepříjemnostem dokáže zamezit především adekvátní vzduchotechnika a klimatizace. Význam má také průnik denního světla, typ střechy, ale i celková péče o pracovníky.

Přehřátí organismu snižuje efektivitu práce a zvyšuje riziko úrazů

Největší zátěž pro tepelnou pohodu zaměstnanců přinášejí letní měsíce. Během nich totiž dochází k nejvíce klimatickým abnormalitám, jako jsou velké výkyvy teplot, nadměrné slunečné záření či biozátěž pro organismus. Vliv léta není radno podceňovat, protože může zaměstnancům průmyslových hal způsobit řadu zdravotních problémů, jako je úžeh, přehřátí organismu či dehydratace. Tyto zdánlivě drobné indispozice vedou ke snížené efektivitě, a hlavně k poruchám soustředění. Snížená možnost koncentrace je velkým rizikem zejména pro obsluhu technických zařízení a strojů, kde může sebemenší nepozornost způsobit vážný pracovní úraz.

Každá část haly by měla mít vlastní klimatizaci

Jedním z řešení, jak v ocelové hale zajistit tepelnou pohodu, je instalace vhodného klimatizačního systému. Ideální je, pokud lze zabudovat individuální klimatizaci do každé části haly. Důvodů je několik. Do každé části haly totiž může v závislosti na světové straně a množství oken pronikat jiné množství slunečního záření a venkovního tepla. Vliv na klima v hale má i typ průmyslového provozu. Některé stroje vyzařují teplo a je potřeba je chladit. Jiná pracoviště, kde výroba závisí na lidské síle, zase vyžadují teplotu příjemnou pro tělo, tedy přibližně 22 °C. Zapomínat by se nemělo ani na prašnost prostoru, protože prach v kombinaci se suchem dráždí sliznice a způsobuje kašel. V závislosti na míře prašnosti je tak nezbytné zvolit správné filtry či upravit nastavení klimatizace.

Dobře nastavené odvětrávání odvede z provozu vlhkost a škodliviny

Příjemný pocit pracovníků v průmyslových a výrobních halách v létě ovlivňuje nejen teplota vzduchu, ale také jeho proudění a vlhkost. Toto lze korigovat kvalitní vzduchotechnikou a odvětráváním. Nejlepší variantou je kombinace přirozeného a nuceného větrání. Haly se odvětrávají zpravidla šachtovým větráním, které zbavuje prostor škodlivin. Využít lze také aeraci, tedy nucené vnášení vzduchu do prostoru za pomoci regulovatelných větracích otvorů ve stěnách a střeše. Menší prostory lze odvětrávat okny.

Pokud jsou v provozu rovnoměrně rozmístěna zařízení, která produkují nadměrné teplo nebo škodliviny, používá se celkové nucené větrání. V místech, kde se pohybují pracovníci, se obvykle přistupuje k místnímu větrání, ať už vzduchovými sprchami, oázami, clonami, či odsáváním. Některé podniky využívají rovněž průmyslové stropní ventilátory určené přímo pro letní provoz, a to pomocí cílených vzdušných proudů pro ochlazování továrních strojů.

Masivní konstrukce střechy zpomalí průnik tepla do budovy

Skutečnost, jaké vnitřní klima hala poskytne, ovlivňuje i její konstrukce. Pokud konstruktér budovy už od projektu počítá s konkrétním účelem a potřebami provozu, lze v ní zajistit příjemné vnitřní prostředí i bez energeticky náročné klimatizace. Významnou mikroklimatickou roli má střecha, hlavně její sklon a tepelná izolace. Průnik tepla dokáže zpomalit například masivnější konstrukce ocelové střechy. Protože průmyslové a výrobní haly mají zpravidla plochou střechu, jsou náchylné k zahřívání. Nejlepší tepelná izolace je v tomto případě minerální vata, pěnový polystyren či jejich kombinace.

Součástí péče o zaměstnance by v létě měly být ochranné nápoje

Opomenout nelze ani samotnou péči o zaměstnance. V parných dnech je základem dostatečně prodyšný oděv. Jelikož se lidé v létě více potí, organismus tím přichází o důležité minerální látky. Zaměstnanci by proto měli v tomto období mít neomezený přístup k nápojovému servisu a mohli dodržovat pravidelný pitný režim. Ten je však individuální.

Přestože by lidé měli denně vypít alespoň 2,5 litru vody, pracovníci v horkých provozech mohou spotřebovat i více než 3 litry tekutin za den. Ačkoliv horko svádí k osvěžení ledovými nápoji, zdravější jsou naopak ty vlažné. Chlazený nápoj se teprve v ústech a trávicím ústrojí musí ohřát, kvůli čemuž tělo vydává více energie. Vlažnými tekutinami se organismus rychleji a více hydratuje. Proti tepelné zátěži se využívají též takzvané ochranné nápoje, které snižují dopady horka na minimum. Mezi ně patří především přírodní minerální a pramenitá voda.