Odpad ze stavby či demolice? U ocelových hal je ho naprosté minimum

Jedním z velkých problémů dnešního světa je množství odpadu všeho druhu. Prominentní místo co do objemu v něm zaujímá stavební a demoliční odpad, tedy odpad vznikající při budování nebo naopak likvidaci různých typů staveb.

Podle reportu společnosti Transparency Market Research z roku 2018 se jeho roční produkce může do roku 2025 přiblížit k 2,2 miliardám tun. V současné době se uplatňují různá řešení nakládání s tímto odpadem a postupně se jej daří čím dál více využívat jako relativně cennou druhotnou surovinu, přesto se jako nejšetrnější řešení logicky jeví snažit se produkovat jej co nejméně.

V této rovině vycházejí jako mimořádně ekologické budovy z ocele, zejména pokud jde o prefabrikované montované ocelové haly. Díky tomu, že jsou tyto haly často již navržené na míru potřeb zákazníka, vykazují jen velmi málo zbytkového materiálu. Zatímco například u dřevěných staveb je potřeba počítat se zhruba 20 % odpadového materiálu – například odřezků, pilin a podobně –, u ocelových budov jsou to jen 2 %.

Obdobně příznivá je situace i u demoličního odpadu z ocelových hal. Konstrukční díly se rozeberou a lze je využít pro stavbu jiné haly, anebo putují k recyklaci. Ocel je jednou z nejsnáze recyklovatelných surovin (míra recyklace dosahuje 98 %), navíc ani opakovanou recyklací nijak neztrácí své vlastnosti.

Příjemným ekologickým bonusem v souvislosti se stavbou či demolicí montovaných ocelových hal je pak i rychlost těchto prací. Díky prefabrikovaným dílům jsou tyto činnosti časově mnohem méně náročné a nevyžadují použití takového množství techniky než klasické stavební či bourací práce, a tudíž se během nich spotřebuje výrazně méně energií.