Watts Towers: Ikona Los Angeles z odpadní oceli a střepů

Americké Los Angeles je plné světově proslulých míst, slavných staveb, legendárních čtvrtí a ulic či nezapomenutelných pláží. Jestlipak ale víte, že jednou z ikon Města andělů je i počin jinak zcela obyčejného italského imigranta postavený z odpadní oceli, střepů a bez jakéhokoliv předchozího plánu?

Na předměstí Los Angeles, na nenápadném pozemku, co by kamenem dohodil od železniční trati protínající střed městečka Watts, stojí takzvané Watts Towers, jedno z nejúžasnějších a nejpodivnějších děl veřejného umění v celých Spojených státech.

Sedmnáct plastik včetně věží, z nichž nejvyšší měří necelých 30 metrů, altánu, terasy, zdi či vstupní brány postavil vlastníma rukama a jen s použitím základního ručního nářadí původem Ital Sabato „Simon“ Rodia.

Na svém díle pracoval dlouhých 33 let, mezi roky 1921 až 1954, vždy odpoledne po práci a o víkendech. Bez jakéhokoliv architektonického vzdělání, bez lešení, dokonce i bez jakýchkoliv plánů či hlubšího motivu. Když se ho někdo ptal, co ho ke stvoření díla vedlo, odpovídal, že se mu prostě zachtělo tvořit, a tak tvořil.

Základem Rodiových výtvorů se staly staré ocelové betonářské výztuže a drátěné pletivo, které Rodia tvaroval do zamýšlených podob a následně obalil vlastní směsí na způsob betonu. Povrch plastik je dekorován skleněnými a porcelánovými střepy, kousky dlaždic či zrcadel, mušlemi, různými figurkami, kuchyňským nádobím a dalšími vesměs odpadními a nalezenými materiály.

Ačkoliv je dnes dílo známé pod názvem Watts Towers, sám Rodia jej nazýval Nuestro Pueblo, což ve španělštině znamená „naše město“. V roce 1954 Rodia utrpěl menší mozkovou příhodu a krátce poté z jedné z věží při svém tvoření spadl. Pětasedmdesátiletý Rodia se následně rozhodl práci na plastikách ukončit, pozemek postoupil svému sousedovi a odstěhoval se ke své sestře do Kalifornie, kde dožil.

Již v průběhu jejich tvorby se Watts Towers staly oblíbenou atrakcí místních. Ve čtyřicátých letech se městečko Watts stalo domovem převážně Afroamerické komunity, pro niž se Watts Towers staly symbolem hrdosti i opomíjených čtvrtí. Když roku 1965 propukly ve Watts mohutné nepokoje – jedny z největších v době Afroamerického hnutí za občanská práva –, které s sebou přinesly obrovské škody na majetku, právě Rodiovo dílo skoro jako zázrakem uniklo jakémukoliv poškození.

Watts Towers přečkaly dokonce i několik zemětřesení, což vypovídá o jejich mimořádně dobré stabilitě. Ve světle toho vyznívá poněkud komicky, že město Watts chtělo v 50. letech plastiky zbourat, neboť je považovalo za nestabilní a nebezpečné. Losangelská výtvarná komunita se však zvedla na jejich obranu a zaplatila za zátěžové testy. Když věže bez problémů ustály působení příčné síly o zhruba 4,5 silové tuny, muselo město kapitulovat a příkaz k demolici zrušit. V 60. letech se pak atrakce otevřela veřejnosti.