Bariéry na Temži: Ocelová ochrana Londýna

Na přelomu ledna a února roku 1953 zapříčinila kombinace vysokého přílivu, poklesu tlaku a větru o síle orkánu do té doby nepoznanou přírodní katastrofu. Následné vzedmutí hladiny Severního moře překonalo ochranné hráze a způsobilo rozsáhlé povodně v Nizozemí. Zahynulo při nich přes 1 800 lidí a obrovské byly i škody na majetku. Pohroma se však nevyhnula ani dalším státům, které Severní moře omývá – Belgii, Skotsku a také Anglii, kde bylo zabito přes 300 lidí. Potopilo se rovněž mnoho rybářských a výletních lodí.

Nizozemská i britská vláda se po těchto událostech rozhodly pro posílení ochranných hrází, aby se něco podobného již nikdy neopakovalo. Proto bylo rozhodnuto o výstavbě bariérového systému na řece Temži, který měl ochránit britskou metropoli Londýn. Jakmile totiž v Severním moři dojde k bouři, hladina Temže se rychle zvedá.

Pohled na bariéry,  Autor: Tom Corser www.tomcorser.com, CC BY-SA 2.0 uk, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=263149
Pohled na bariéry

S výstavbou se započalo teprve v roce 1974, celý projekt byl dokončen v roce 1984 a stál na svou dobu neuvěřitelných 500 miliónů liber. Od toho roku jsou však obyvatelé této světové metropole v klidu, pokud jde o nebezpečí povodní.

Bariéry měří na délku 520 metrů, na výšku pak 32 metrů. Důmyslný mechanismus funguje na principu pilířů a deseti pohyblivých ocelových bran, které se přizpůsobují aktuální situaci na řece. Jakmile je detekováno zvedání hladiny, brány se během 30 minut vztyčí a vytvoří tak přehradu, která ochrání vše za ní.

Bariéry na Temži, Autor: Andy Roberts from East London, England – Flickr.com - image description page, CC BY 2.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=341230
Bariéry na Temži

Pokud je řeka klidná, brány spočívají na říčním dně. Každá ocelová brána váží kolem 3 300 tun. Skutečnost, že bariéry zvládají extrémní namáhání a podmínky, jsou dalším důkazem odolnosti oceli a jejího všestranného využití ve stavebnictví.

Bariéra byla v minulosti aktivována zhruba čtyřikrát za rok, v posledních letech ovšem počet aktivací narůstá, v průměru se musí zvednout devětkrát do roka. Na vině je zejména globální změna klimatu, která má za následek zvedání hladin moří a proměnlivé počasí, a tedy i častější nebezpečí povodní.