Uskladnění hnoje v souvislosti se znečišťováním životního prostředí (nejen) amoniakem

Zemědělství je jednoznačně největším producentem amoniaku a skleníkových plynů. Většina studií se shoduje, že na znečišťování ovzduší těmito plyny, které mají negativní vliv na klima naší planety, se zemědělství podílí minimálně z 90 %. O zbylá procenta se dělí přírodní zdroje (8 %) a všechny další oblasti lidské činnosti (včetně průmyslu a spalování paliv). Není divu, že národní i nadnárodní vlády si dávají za cíl produkci amoniaku v zemědělství snížit.

V zemědělství vzniká amoniak převážně chovem zvířat, nemalou část znečištění způsobuje i hnojení organickými produkty z chovů. Zvířaty produkovaný hnůj je velmi významným zdrojem amoniaku hlavně v případech, kdy je s těmito zdroji nechráněným způsobem nakládáno. Evropská komise si tak dala za cíl do roku 2030 snížit emise amoniaku a dalších skleníkových plynů. Byl zaveden Gothenburský protokol a Směrnice EU o národních emisních stropech. Každý členský stát EU má stanoveny vlastní emisní limity, které se zavázal dodržet.

 

Chlévská mrva, kejda a hnůj jako zdroj amoniaku v chovu zvířat

Ustájení
  20 %

Skladování
  30 %

Skladování
  30 %

Aplikace (hnojení)
  50 %

Pastva

 

Skladování chlévské mrvy a její přeměna na hnůj s ohledem na životní prostředí

Skladování hnoje se na emisích amoniaku v zemědělském chovu zvířat podílí celými 30 %. Krom ovzduší, do kterého se uvolňuje amoniak a další skleníkové plyny (například metan), může nešetrné ukládání hnoje znečistit i podzemní a povrchové vody.

Jak skladovat hnůj, aby ke znečišťování životního prostředí nedocházelo?

Při založení hnojiště na nezpevněném místě dochází při jeho opakovaném ukládání ke vzniku jámy a prosakování hnojůvky do podzemních vod. Hnojiště je proto žádoucí zakládat na zpevněných, nepropustných plochách, jako jsou asfalt nebo beton. Kapacita hnojiště musí pojmout alespoň půlroční produkci hnoje.

Spád hnojištní plochy v rozmezí 1,5 až 3 % svádí hnojůvku do odtokových kanálků a tekutina se následně hromadí v jímce. Aby při dešti nedocházelo k přeplnění jímky tekutinou, k přetékání kanálků a dalšímu nežádoucímu vsakování hnojůvky do okolní půdy, je žádoucí hnojiště zastřešit pevnou konstrukcí, vybudovat obvodové zdi, případně budovat jej kompletně v hale. Tato praxe je nezbytná hlavně v územích se zvýšenými nároky na ochranu krajiny.

 

Kolik stojí pevné hnojiště?

Náklady na vybudování pevného hnojiště, které by splňovalo náročné nároky na ochranu životního prostředí, technologické nároky a aktuální legislativu, jsou poměrně vysoké – ve většině případů jdou i u menších statků do statisíců. Na druhou stranu ušetřit se v tomto ohledu příliš nedá – škody, které by nešetrné skladování hnoje způsobilo okolní krajině a životnímu prostředí, jsou nevyčíslitelné.

Potřebujete poradit ohledně stavby hnojiště? Zajímá vás, jak velká investice je potřeba pro jeho stavbu ve vašem zemědělském objektu? Neváhejte se na nás obrátit, se zemědělskými stavbami máme bohaté zkušenosti.

 

Buďte inovativní, myslete ekologicky a ušetříte

V současnosti se s ohledem na tlak veřejnosti a národních i nadnárodních samospráv na čistotu životního prostředí postupně začínají využívat nové metody ukládání hnoje. Dříve nebo později budou totiž zemědělci nuceni snížit množství nežádoucích produktů zemědělství, které se uvolňují do životního prostředí.

Ti, jimž není ekologie cizí, ale dokážou přemýšlet i ekonomicky, v současnosti využívají možnosti dotací na zemědělské systémy a stavby, které snižují negativní dopady zemědělské produkce na životní prostředí.

 

Jaké jsou v tomto ohledu trendy v ukládání a zpracování hnoje?

V intenzivních chovech drůbeže se začínají rozmáhat automatizované technologie sušení trusu, což umožňuje snížení emisí amoniaku o 60–70 %. Skladové plochy organických hnojiv se aktuálně přikrývají polyetylenovými plachtami nebo přírodními materiály, jako je sláma, kukuřičné zbytky nebo rašelina. I tady je účinnost řešení vysoká, například krycí vrstva ze slámy zredukuje emise zápachu až o 50 %. Rozmáhají se i plně automatizované technologie čištění vzduchu přímo v chovech. Například chemická či biologická pračka vzduchu dokáže snížit emise amoniaku až o 90 %.

 

Zdroje:

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Všechny články